Ten můj font - Stručné dějiny typografie v esejích - Simon Garfield

Ten můj font - Stručné dějiny typografie v esejích - Simon GarfieldCteme všichni. Když ne zrovna poezii, ruský román nebo filozofický traktát, urcite smerovky na silnicích, nápisy na obalech sušenek nebo esemesky. Písmena v jakékoli podobe provázejí cloveka již po staletí, ale neprišla k nám sama od sebe: nekdo je vymyslel, nakreslil a v drívejších dobách navíc ješte na ne odlil formu a vyrazil, aby jimi mohl tiskar pokrýt papír. Dnes si už neumíme predstavit svobodnejší prostredí než rozbalovací menu s písmem v textovém editoru. Z každého fontu tryská historie, za každou klickou nebo dríkem vykukuje Johannes Gutenberg. Jsou tu názvy, které známe: Helvetica, Times New Roman, Palatino nebo Gill Sans. Jsou tu fonty z fólií a otrhaných rukopisu: Bembo, Baskerville a Caslon. Jsou tu možnosti pro ruzný vkus: Bodoni, Didot a Book Antiqua. Ale taky riziko posmechu: Brush Script, Herculanum, Braggadocio a Comic Sans. Ješte pred petadvaceti lety jsme o nich neslyšeli a ve veku psacího stroje jsme je nemohli ani predvídat, dnes se bez nich neobejdeme. Kniha Ten muj font vás provede dobrodružným svetem písmen, raznic, písmolijen, grafiku, dávné, ale vubec ne zaprášené historie stejne jako nejžhavejší soucasností vzniku fontu. Zastaví se u nejvýznamnejších tvurcu typu písem, na než narazíte takrka na každém kroku a ani by vás nenapadlo, že zrovna za tímhle oblouckem nebo touhle patkou stojí mnohdy príbeh hodný filmového plátna. Jak se stalo, že Helvetica a Comic Sans ovládly svet? A Calibri operacní systém Windows? Proc je písmeno T v logu BEATLES vetší než ostatní? Každé písmo odráží urcitý názor, jedinecné chápání sveta. Ale také estetické hodnoty. Nekterý font se hodí pouze pro velké mestské nápisy, jiný pro tisícistránkový román. Jak je to možné, vám Simon Garfield ve své nové knize vysvetlí formou ctivou tak, že nebudete chtít prestat. A hlavne budete všechna ta písmena potrebovat videt.