Historie ORL – 100 let - Ivan Kalivoda; Pavel Komínek; Viktor Chrobok

Stejně jako každá oblast lidských činností má i otorinolaryngologie své dějiny, které se začínají datovat v první polovině 19. století v návaznosti na výzkum v oblasti anatomie, fyziologie a globální vědecko-technologický pokrok. V Rakousko-Uherské monarchii se oto-faryngologie a rino-laryngologie začaly vyvíjet jako dva zdánlivě nesourodé obory ve Vídni a jen o něco málo později i v Praze. Do tohoto vývoje významným způsobem zasáhli právě čeští lékaři a pražská lékařské fakulta, a to zejména snahou o jejich emancipaci po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze v roce 1883 na českou a německou lékařskou fakultu.

Otorinolaryngologie v Českých zemích prošla nelehkým vývojem, kdy na počátku byly jen nesmělé pokusy zařadit, byť i jen přednášky z otologie ve výuce lékařství. Velkým úspěchem byl pak vznik české Otologicko-faryngologické kliniky v roce 1892, která postupně získala stabilní zázemí a materiálně-technické vybavení nejen pro každodenní klinickou praxi, ale i pro výzkum a výuku. Nicméně stále byla ve stínu své „starší sestry“, německé ušní kliniky, a plného rozvoje se dočkala až o několik dekád později, po skončení druhé světové války.

Naši předchůdci zažili dobu nouze, hrůzy mnohých válečných let a dlouhou dobu nesvobody. Vypořádali se s nimi i přes všechny překážky mimořádně úspěšně, a etablovali tak náš obor mezi ostatní a dokázali vytvořit síť pracovišť po celé naší republice, vyškolit tisíce schopných odborníků a pomoci milionům nemocných.

Naší snahou bylo volně navázat na publikaci „Příspěvek k historii otorinolaryngologie v Čechách a na Moravě“ z roku 2003 od doc. Škeříka a prof. Betky a cenné informace, které zaznamenaly, dle možností doplnit, rozšířit a aktualizovat o vývoj za posledních téměř 20 let. Práce to byla nelehká, neboť na hodně informací a osobností se zapomnělo nebo vzpomínky na ně jsou mnohdy nepřesné. Naštěstí jsme narazili na spoustu milých a ochotných lidí, kteří naše nadšení pro toto dílo sdíleli a velice nám s jeho tvorbou pomohli.

Kniha je koncipovaná geograficky, kdy jednotlivá pracoviště jsou rozdělena podle soudobého administrativního dělení krajů a okresů v České republice. Je to přehledné a jistě i zajímavé pro další generace, protože toto územní dělení bylo v minulosti nestálé, a třeba se v budoucnu ještě změní. Součástí každé kapitoly jsou portréty a biografické informace o primářích a přednostech jednotlivých pracovišť, ale i jiných významných osobnostech, které se zasloužily o rozvoj a šíření dobrého jména otorinolaryngologie.

V roce 2021 si připomínáme 100. výročí založení České odborné ORL společnosti. Kdo ví, jakou vizi měli na začátku její zakládající členové prof. Kutvirt, prof. Císler a prof. Výmola o tom, jak se bude rozvíjet a kam bude směrovat. Myslíme si, že kdyby viděli současný stav české otorinolaryngologie, která v ničem nezaostává za celosvětovými moderními trendy, by byli spokojeni.

Čas neúprosně běží, všichni stárneme a zapomínáme, proto nám bylo potěšením sestavit souhrnnou monografii, která se stane jakýmsi „check-pointem“ pro dosavadní historii našeho oboru. Snad v budoucnu na něj navážou naši následovníci. Pevně věříme, že monografie bude přínosná pro všeobecný přehled historie a vývoje ušního, nosního a krčního lékařství nejen pro otorinolaryngology, ale i neotorinolaryngology a přinese pocity radosti a spolupatřičnosti k našemu krásnému oboru.